4:35 a mě budí již 3. (a poslední) natažený budík. Aach jak mně se nechce vstávat.. No ale nakonec se odhodlám a kutálím se z postele směrem do koupelny, abych ze sebe udělala alespoň trochu člověka.
5:38 nám jede autobus na nádraží. To že jsme měly původně odlétat z Brna nikoho už nezajímá a my se potácíme další tři hoďky náhradním autobusem od cestovky do Prahy na letiště, kde jsme skoro o tři hodiny dříve (nojo, na D1 nejsou teď kolony).
Na nakopnutí si koupím latté z Costy a už jen čekám, než bude na odletové listině '12:35, Efindha- odbavování'.
Konečně se té chvíle dočkám a v rázu se u našich odbavovacích přepážkách objeví neskutečné fronty.. Ještěže jsme s mamkou byly rychlé a dostaly jsme se do první třetiny.. Po odbavení do sebe cpu poslední toast (přece se nevyhodí) a zbytek jídla vyhazujem do koše. Máme ještě čtyřicet minut do odletu a tak sedíme v odletové hale a nic neděláme (:DD).
Otevřou se dveře a my opět tvoříme frontu na vstup do letadla.
V celém letadle je pouze a jenom jedna řada, kde není okno a co se nestane? My ho dostanem. A nejen že nemáme místo s okýnkem (rǎda 13, místa ABC), ale ještě sedíme za uřvaným, obézním děckem. 
Naštěstí jsme se se stevartem (letušákem 😄😄) domluvily, že až začne počítat lidi klapátkem, nebo jak se to jmenuje, můžem si přesednout na jiné místo v letadle.
S mírným spožděním, ale na místě s okýnkem pomalu, ale jistě vyjíždíme k runway a čekáme, než přistane nějaké letadlo.
Po asi čtyřiceti minutách letu nám kapitán hlasí, že jsme u Šumavy přeletěli hranice a letíme přes Salzburg, za asi tři minuty budeme v Itálii a tak za hoďku a čtvrt budem přistávat v severní Africe na letišti v Monastiru v Tunisku. Venku bylo -49 stupňů a letěli jsme rychlostí 830 km/h.
Po přistání jsme vyřídili víza a šli si pro zavazadla. Naštěstí můj i mamčin kufr byl v pohodě :D..
A ještě hodinka cesty autobusem. Aach.. No alespoň jsme se všichni kochali krásou celého Tuniska (nebo spíš odpadky všude kolem a baráčkama, které vypadají jako by byly už přes 15 let nedostavovaný?)
.. Jsme na lokalitě. Obří hotel z venku vypadal pěkně, ale celkem skromně. No po vchodu dovnitř sem změnila úplně názor. Zdobené schody, drink na přivítanou, kožená hebká křesílka a celkově luxus :3.. Jde vidět, že je to pětihvězdičkový hotel.
S mamčou jsme se vybalily, rychle převlékly a kolem páté sem ji vytáhla ještě k moři.
A teď je to nejlepší.. Vyšly jsme z našeho pokoje a hned vedle máme fitko, to je pevní věc, sešly jsme schodky a hned tam je bazén (aquapark).. Pak jsme prošly kolem dvou barů, sešly schodky a jsme na pláži, kde je další bar, kde dělají úplně luxus panini a taky tam maj super pitíčka (i když hrozně sladký).
Je šest hodin a my se od móřa, který je hoodně čistý a nejteplejší, co jsem kdy zažila vracíme zpět na pokoj, kde se umyváme a oblékáme a kolem sedmé jdeme na večeři.
V restauraci jsou všichni hrozně milí a usměvaví. Jídla tolik, že si vybere jak vegetarián, tak masožravec. Od těstovin, brambor s rýži až po hranolky a kuskus. Z masa: ryby, kuřecí na všechny způsoby, salámy, šunky.. Co tam ale můžete hledat do aleluja je vepřové, jsme přeci v arabské zemi, kde je to celkem posvátné. Opět nějaké to ovoce, extra zeleninky a dezerty.. O můj božee ty jsou tak dokonalý ❤️
výhled z naše pokoje
Po večeři jsme už se jdem jen podívat co tu vše je a hurá do postýlky.
Xoxo Simm
Uvidíme se zítra
Žádné komentáře:
Okomentovat